Úvod

Mezi nejnavštěvovanější a nejkrásnější místa v Egyptě patří Luxor, známý také pod názvem Veset či Théby, který byl v minulosti hlavním městem Egypta. V současnosti je jen menším městem, kde žije okolo 40 tisíc obyvatel. Pyšní se však největším „muzeem“ pod otevřeným nebem na světě, které uchovává množství starověkých památek.

Luxor leží asi 700 km jižně od dnešního hlavního města, Káhiry. Patří mezi největší lákadla Egypta a v návštěvnosti jej předčí snad jen pyramidy v Gíze. Čeká zde na vás tolik památek, že nebudete vědět, kam zajít dřív. I když si pro návštěvu Luxoru vyhradíte několik dní, nestihnete navštívit vše, co oblast nabízí.

Tato slavná lokalita nesla v minulosti několik názvů. Veset byla původní malá vesnička rozkládající se na břehu Nilu, které se posléze stala vyhledávaným útočištěm Egypťanů bojujících proti Hyksósům. Po vítězné válce se proměnila v důležité náboženské a správní středisko a hlavní město nové sjednocené říše. Největšího rozkvětu město dosáhlo za panování Mentuhotepa II., tedy okolo let 2055-2004 př. n. l. Panovník sjednotil Horní a Dolní Egypt a započal s rozsáhlou výstavbou chrámů. I když zde faraoni nesídlili, bývali zde korunováni a pohřbíváni. Podle řeckých dobyvatelů bylo město následně přejmenováno na Théby, které se na vrcholu své slávy držely po dobu 500 let až do konce období Nové říše a vlády posledního z Ramesseů (1069 př. n. l.).

Město prosperovalo i během řecko-římského období, ale arabské invaze do Egypta v 7. století našeho letopočtu způsobila, že Théby upadly v zapomnění. O jejich objevení se zasloužila až Napoleonova expedice v 18. století, která tuto oblast identifikovala jako staroegyptské město Théby. Dnešní název Luxor je odvozen od arabského názvu pro „al-Uqsur“ neboli Palác, jak byl označován luxorský chrám. Tento název Evropané převzali jako Luxor, ale zpravidla se jím označuje jen nové město. Jako Théby jsou pak označovány zříceniny bývalého hlavního města na západním břehu Nilu. Starověké Théby se však dnes mísí s moderním městem.

Město bylo postaveno v souladu s pravidly egyptského náboženství, východ slunce symbolizuje zrození a život, západ slunce je zase symbolem smrti. Na východním břehu Nilu se proto nachází nespočetné množství památek, především tedy chrámů a samotné město Luxor se svými tržišti. Za návštěvu stojí Luxorský chrám a také Muzeum Luxoru nebo Muzeum mumifikace. Na západním pak četná pohřebiště známá jako Údolí králů a Údolí královen. Dále je tady půvabný Hatšepsutin chrám v Dér el-Bahrí a chrám Medinét Habú. Jedinečný chrám Karnak leží několik kilometrů severovýchodním směrem od centra.

Součástí Luxoru jsou také Memnónovy kolosy, což jsou dvě sedící obří sochy znázorňující faraona Amenhotepa III. Jsou situovány na západě města v blízkosti Medinét Habú. V Thébách byl velmi silně zakořeněn kult boha Amona, který byl považován za boha stvoření a představuje jedno z nejdůležitějších božstev v egyptské mytologii. Luxorský chrám byl zasvěcen klasické thébské trojici, Amonovi a jeho manželce Mút, bohyni války a jejich synovi Chonsuovi, bohovi Měsíce. Pravidelně jednou za rok byly z chrámu v Karnaku vynášeny sochy bohů proto, aby mohl faraon načerpat své síly prostřednictvím setkání s Amonem.

Většina turistů sem přijíždí zájezdovými autobusy na jednodenní výlety, kterými si zpestřují svou dovolenou u egyptského moře. Další lidé se sem dostávají během poznávací plavby po Nilu, většinou vyplouvají z Káhiry a konečnou stanici mají v Asuánu. Značnou část příjmů místních obyvatel tak tvoří turistický ruch. Prodávají suvenýry, nabízejí vyjížďky lodí po Nilu nebo na tradičním koňském povozu.

Nejvhodnější dobou pro návštěvu je období od října do února, kdy zde panuje nejpříjemnější klima. Návštěva Luxoru během letní sezóny není vzhledem k nesnesitelným teplotám dobrý nápad. I při nižších teplotách je totiž prohlídka luxorských památek poměrně vyčerpávající. Zasloužený odpočinek si poté můžete užívat u dobrého jídla v některé z restaurací, které mimo něj nabízí také pohled na západ slunce a poklidnou hladinu Nilu.